PGT-M: monogénne choroby

Preimplantační genetické testování monogenních onemocnění (PGT-M), dříve preimplantační genetická diagnostika (PGD) je určena pro páry, kde je prokázáno riziko přenosu závažného genetického onemocnění, které je přenášeno poruchou jednoho genu z rodičů na potomka.

Co to je PGT-M?

Preimplantační genetické testování monogenních chorob (PGT-M) je metoda, která umožňuje výběr tzv. „zdravého“ embrya bez konkrétní genetické zátěže. Charakteristické pro tuto metodu je, že se pojí vždy s metodami asistované reprodukce a s mimotělním oplodněním a že k výběru embrya dochází ještě před jeho přenosem do dělohy matky. Hlavní předností takového postupu je vyloučení rizika, že plod ponese sledovanou genetickou zátěž. Pár proto nemusí řešit případná úskalí spojená s umělým přerušením těhotenství, která v praxi znamenají jak etická dilemata a psychickou zátěž pro celý pár, tak zdravotní komplikace pro ženu. Umělé přerušení těhotenství také může mít neblahý vliv na pozdější schopnost páru znovu otěhotnět.

Monogenní onemocnění

Ve vědeckých databázích existuje zmínka o více než 5 000 vzácných dědičných onemocnění, která jsou potenciálně zjistitelná pomocí preimplantačního testování. Monogenně dědičné choroby jsou způsobeny nefunkčností jednoho z našich genů.

Jaké jsou nejčastější typy vzácných onemocnění?

Máme-li jednoduše popsat vzácná onemocnění podle typu dědičnosti, můžeme je rozdělit do tří základních skupin:

• s dědičností recesivní
• s dědičností dominantní
• s dědičností vázanou na pohlavní chromozom

Pro jednotlivé skupiny platí různé riziko přenosu onemocnění na potomka a také různé nároky na výběr embrya vhodného k transferu.

K nejčastějším vzácným onemocněním v našem pásmu patří:

• cystická fibróza
• spinální muskulární atrofie
• metabolické poruchy
• neurofibromatóza
• Marfanův syndrom
• Huntingtonova chorea
• familiární hypercholesterolémie
• syndrom fragilního X
• syndrom svalové dystrofie

Dále dědičné dispozice k nádorovým onemocněním např. BRCA1 a BRCA2.

Jaká onemocnění můžeme vyšetřit?

V genetické laboratoři kliniky REPROMEDA pracuje tým specialistů, kteří jsou schopni připravit vše tak, aby mohlo být pomocí preimplantačního testování vyloučeno prakticky jakékoliv vzácné dědičné onemocnění.

Neklademe si žádné hranice a jsme připraveni překonávat veškeré překážky. Každá rodina má svůj specifický genetický problém, proto pro každou rodinu hledáme optimální řešení individuálně.

Jak se partneři dozvědí, že je v jejich rodině zátěž pro určité dědičné onemocnění?

Nejčastěji se partneři dozvědí o genetické zátěži v rodině bohužel tak, že počnou dítě, u kterého se prokáže závažné onemocnění dědičného charakteru.

V lepším případě se může jeden nebo oba partneři dozvědět o své zátěži předem – to tehdy, když je genetické vyšetření provedeno preventivně, při zjištění onemocnění jiného člena rodiny, případně z tzv. prediktivního panelu apod.

Princip PGT-M

Metoda umožňuje diagnostiku vývojových vad nebo dědičných onemocnění ještě před zavedením embrya do dělohy. Jedná se doposud o jedinou preventivní metodu, která dokáže ještě před započetím těhotenství zabránit zplození postiženého dítěte a naopak dokáže pomoci vybrat k transferu takové embryo, které vyšetřovanou vadou nebo chorobou trpět nebude. PGT-M představuje pro rodiny s genetickou zátěží jedinou spolehlivou metodu k vyloučení přenosu závažných vad a dědičných chorob na potomky.

Průběh PGT-M

Před PGT-M…

Každý pár musí před zařazením do programu asistované reprodukce absolvovat soubor různých vyšetření. Klinický odborník provede komplexní diagnostiku a získá tak představu o tom, jaký stimulační protokol bude pro partnerku vhodný, a jaké konkrétní metody a postupy by se měly u IVF cyklu použít. Pokud se ukáže, že partneři jsou vhodnými adepty k provedení IVF cyklu s preimplantačním vyšetřením embryí, proběhne konzultace u klinického genetika, který se specializuje právě na problematiku preimplantačního testování. Partneři se dozvědí veškeré potřebné informace pro zdárné absolvování celé léčby a mají možnost je opakovaně s našimi odborníky diskutovat.

Základní podmínky pro úspěšné absolvování PGT-M

Z obecného hlediska je zapotřebí získat dostatečný počet kvalitních embryí. Musíme totiž počítat s tím, že určitá část embryí bude vyřazena právě pro pozitivní záchyt vlohy pro dědičné onemocnění. Pokud v jednom cyklu nezískáme dostatečné množství embryí, aby byla dobrá šance na nalezení zdravého embrya, lze všechna embrya zamrazit a v následujícím cyklu znovu provést stimulaci, odběr vajíček a jejich oplození. K vyšetření se pak sloučí dohromady embrya z obou cyklů. Tento postup nazýváme tzv. střádacím cyklem. Takto lze zajistit mnohem vyšší pravděpodobnost nálezu zdravého embrya a zamezit zbytečným investicím páru.

Průběh samotného PGT-M

Při samotném PGT-M jsou ženě po hormonální stimulaci odebrána vajíčka, následně oplozena a po pětidenní kultivaci embryí je pomocí mikromanipulátoru z vyvíjejícího se embrya bioptována (odebrána) skupina cca sedmi buněk. Tato metoda je k embryu velice šetrná a nepředstavuje žádné riziko pro budoucí plod.

Materiál k vyšetření

K analýze se nejčastěji užívá

• skupina buněk z blastocysty (5ti nebo 6ti denní embryo) – tzv. trofectoderm
• buňka tří denního embrya – blastomera
• pólová tělíska vajíčka – polocyty

V současnosti je trendem vyšetřování materiálu blastocysty. To umožňuje posoudit kompletní genom budoucího plodu (mateřský i otcovský oddíl).

Odebrané buňky DNA potom slouží k určení genové sestavy embrya. Jsme tedy schopni říct, s jistotou blížící se 100%, že testované embryo je buď zdravé, nebo je přenašečem choroby, anebo nese genetickou zátěž spojenou s budoucím rozvojem onemocnění.

Embryo, které projde tímto testováním a je vyhodnoceno jako geneticky vhodné, se následně přenáší do dělohy matky. Pokud má pár více embryí vhodných k transferu, mohou být taková embrya velmi šetrným způsobem zamražena a uchována v tekutém dusíku. Následně pak mohou být využita při opakovaném transferu, nebo v budoucnu, bude-li pár chtít další dítě.

Provedení embryotransferu

V případě vyšetření třídenních embryí nejčastěji transfer probíhá den v den 5.

Jelikož se však stále více propaguje vyšetření materiálu z blastocysty, je možné transferovat blastocysty buď v den 6, anebo je vitrifikovat (zamrazit moderní metodou, která je vysoce bezpečná a efektivní)  a následně transferovat v dalším cyklu.

Ve stimulovaných cyklech nedochází k nárůstu excelentní sliznice a je lepší provést vitrifikaci a transfer až odloženě v dalším cyklu. Je prokázáno, že tento postup zejména  u žen s věkovým faktorem přináší zvýšení implantace a zvýšení podílu porozených dětí.

Kolik PGT-M stojí?

Velkou výhodou pro páry s genetickými riziky je možnost úhrady preimplantačního testování ze zdravotního pojištění. Pokud se PGT-M realizuje, poskytujeme tuto metodu bez doplatku ze strany klienta.

Při absolvování IVF/PGT-M cyklu vznikají páru doplatky související s provedením metody IVF. Jedná se například o injekci spermie do vajíčka (ICSI), prodlouženou kultivaci embryí, kryokonzervaci embryí a doplatek za léky k hormonální léčbě, která je nutná pro odběr většího počtu vajíček. Takový postup je totožný na všech pracovištích v ČR.

Více informací o podmínkách úhrady a další podrobnosti získáte na konzultacích s našimi odborníky.

Proč PGT-M právě v Repromedě?

V Repromedě provádíme preimplantační testování vzácných dědičných onemocnění již od roku 2004, tedy nejdéle ze všech center asistované reprodukce v ČR. Naše bohaté zkušenosti a poznatky v oblasti PGT-M se vždy snažíme propojit s přáním a představami pacienta o průběhu samotné léčby a celého procesu testování.

Jako první ve střední Evropě jsme také zavedli do běžné praxe přelomovou metodu Karyomapping.

Karyomapping

Karyomapping je nová technologie genetické analýzy embrya, díky které je možné zabránit přenosu genetické zátěže na další generaci. To platí jak pro páry, kde jsou oba partneři přenašeči daného onemocnění, tak i u osob, jež samy trpí nějakým dědičným onemocněním.

Jak Karyomapping funguje?

Nejprve je nutné získat vzorek krve budoucího otce, matky a jednoho blízkého příbuzného, o kterém víme, zda onemocněním trpí, nebo je naopak zdráv (vzhledem ke sledovanému onemocnění). Ve většině případů je tímto příbuzným postižené dítě daného páru. Vzorek krve tohoto příbuzného se označuje, jako tzv. „referenční vzorek“.

Pomocí Karyomappingu je možné vyšetřit chromozomy, útvary tvořené naší DNA a proteiny, jež obsahují geny a jsou uloženy v lidských buňkách. Metodou Karyomapping se vyšetří chromozomy matky, otce i referenčního vzorku na zhruba 300 tisících různých místech. Tím se spolehlivě stanoví tzv. „DNA profil“ chromozomu s mutovaným genem. Následně se vyšetří všechna embrya tak, aby bylo možné spolehlivě vyloučit ta, která obsahují mutovaný gen.

Pokud DNA profil spojený s mutovaným genem přítomný není, dá se říci, že embrya zdědila normální kopie genu bez mutace a měla by být z pohledu daného onemocnění zdravá. Taková embrya jsou vhodná pro transfer do dělohy matky.

Jak se Karyomapping liší od ostatních metod používaných při PGT-M?

Zjednodušení a rychlost

Kromě DNA partnerů není třeba žádat DNA od dalších rodinných příslušníků. Stačí pouze vzorek DNA od jednoho postiženého člena v rodině (dítě, případně jiný příbuzný) a v některých případech postačí pouze DNA od obou partnerů.

Řešení i pro dědičná nádorová onemocnění

Tato metoda je vhodná nejen pro všechny monogenní choroby, ale také pro všechna dědičná nádorová onemocnění, jako jsou například mutace v BRCA1 a BRCA2 genech.

Dva v jednom

V rámci vyšetření s pomocí karyomappingu je automaticky ze stejného vzorku proveden také screening aneuploidií všech chromozomů  (PGT-A), což Vám přinese všechny výhody spojené s tímto vyšetřením. K transferu jsou pak vybrána jen embrya zdravá a se správným počtem chromozomů, což zvýší šanci na otěhotnění a zároveň vyloučí početí dítěte s jinými vývojovými vadami způsobenými právě nesprávným počtem chromozomů (Downův syndrom, Edwardsův syndrom…).

Naše doporučení

Preimplantační genetické testování monogenních chorob nemůže zaručit narození absolutně zdravého dítěte, může však s jistotou vyloučit přenesení konkrétní genetické zátěže na další generaci.

V takovém případě se daný pár nemusí již obávat, že bude muset kvůli předem známému problému uvažovat o umělém přerušení těhotenství. Vyhne se tak z etického a lidského hlediska velmi náročným rozhodnutím a naopak bude moci celé těhotenství prožít ve stejně radostném očekávání jako všichni ostatní rodiče.

Přístroj iScan, který využíváme pro metodu Karyomapping v rámci preimplantačního genetického testování.